Študovňa

Tohle Alison šokovalo. Posadila se k ní a pohladila jí po vlasech. *Neboj, tyhle hádky znám. Je to...divný pocit. Ale ono to odezní. Zkus se s Bellou nějak domluvit. Ale až budete samy. Jasný?? Neboj...*

*Vzdychne si, lebo sa jej o tej hadke velmi tazko hovori, ale Alison je jej kamaradka a tak pomaly a potichu, no tak, aby Alis pocula povie:* No.. Mala som velmi zly pocit.. ako keby som uz bola moc otravna.. stale som Belle pisala a rozpravala sa s nou.. prislo mi to ako otravovanie.. Velmi som sa bala, ze sa Bella so mnou nebude kamaradit, lebo ona bola prva, ktoru som tu spoznala.. Zverila som jej svoje tajomstva, smiala som sa s nou.. No, a v skleniku som to uz nevydrzala dlhsie sa strachovat a tak som to kricala pred celou triedou..*Rozplace sa, lebo spomienka na Bellu ju velmi boli..Ked sa trochu upokoji povie:* Teraz sa so mnou vobec nerozprava.. vyhyba sa mi.. *Znovu sa rozplace a dufa, ze si Alison nebude mysliet, ze je niake male decko, ktore place za kazdu blbost.*

Soucitně se usměje.*Ah, tak tohle...jak se vlastně stalo??* zeptá se, protože z tohohle dne byla tak vyčerpaná, že už jí mozek nefungoval na plné obrátky.

*Citi, ze pre Alison to neni lahke a tak sa jej uz radsej moc nevypituje, ale opyta sa:* Slizolin.. ach, ich si nevsimaj.. len zavidia.. Polka slizolincanov bola na Voldemordovej strane..*Znechutene sa zatvari a po chvilke zas povie:* Eh.. Mrzi ma ta hadka s Bellou..*Smutne sa zatvari.*

*Já...no..je toho víc..* zazubí se. * Učení, testy....jedna holka ze Slizomoru...a tak.* Rozhodně nechtěla říct Em o TOM období, co je zase tady. To rozhodně ne. *A ty?*

*Uvidi, ze Alison sa vraca, ale nevyzera stastne.. Ked knej podide a spyta sa na rozpravanie, povie:* Ahoj, no.. vidim, ze mas zlu naladu.. ja tiez. Myslim, ze by sme sa mohli porozpravat. Tak, vyklop to! Preco si nastvana? *Usmeje sa, lebo Alison jej zlepsila naladu, lebo je rada, ze sa s niekym moze porozpravat o svojych problemoch.*

Vešla do studovny, pěkně naštvaná, unavená a smutná. Uvidí Em a vidí, že asi nemá náladu. *Ahoj, nejspíš si nechcš kecat, viď?? * usměje se, ale moc jí to nejde.

*Zapocula kroky a tak sa otocila. Uvidela Alison, ako k nej ide. Ked ju Alison pozdravila, povedala:* Ahoj.Celkom fajn. *Zaklamala a posnazila sa o usmev, co bolo velmi tazke, lebo mala zlu naladu. Hned na to zapocula dalsie kroky a zjavilo sa tam dievca, menom Nicki. Ked ich Alison predstavila, povedala:* Tesi ma. Ano, som.. * Uz jej bolo jedno, ze nehovorila milo, lebo sa jej nedarilo uz dalej zakryvat zlu naladu. Ked sa dievcata rozhodli, ze odidu, velmi sa potesila. Ked odisli povedala si:* Konecne sama! *A dalej citala knizku.*

Alison se zatvářila překvapeně, ale přesto se spěšně rozloučila s Em, a běžela za Nicki.

Alison se pyšně usmála. *Jasně. Jsem přece vzorná holka* zachichotala se. *Ale můžu ti pomoct.*

*Já si musim napsat ještě nějaký úkoly. *Usmála se, nadzvedla obočí a řekla. *A jak znam tebe taky je děláš na poslední chvíli. Tak si sedni a jdem je dodělat společně ne? *Vyplázla na ní jazyk. Potom se zamračila a zeptala se. *Nebo už je máš hotový?*

Alison uviděla, že Nicki skrývá nějaké napětí. Zamračila se, ale přijala to bez povšimnutí. Pak to s ní probere *Tak když se teď znáte, co budem dělat??* řekla, aby pozvedla náladu.

*Ahoj Emilly. *Usmála se na ní. Vzpomínala si na ní z herbologie. Radši to vytahovat nebudu. Pomyslela si. *Ty jsi z Biflomoru? *Zeptala se jí a usmála se na Alison*

Uvidí Nicki, usměje se ještě víc. Právě na ní myslela a říkala si, jestli by bylo dobré je představit. Každopádně to riskla. *Ahoj, Nicki!! Tohle je Emily.* ukázala na dívku *Emily, tohle je Nicki.* usmála se a čekala na reakci obou dívek.

*Přejde do 5. poschodí a vstoupí do studovny. Očekávala, že tam nikdo nebude jako vždy, ale divila se, když tam uviděla Alison s nějakou dívkou. Tu dívku si pamatovala. Jmenovala se nějak jako Elena nebo Emilly. Přešla k nim. *Ahoj, doufám, že nerušim.*

Vejde do studovny. Uvidí Emily, celá se rozzáří. *Ahoj!! Jak se máš??*

*Vojde do klubovne, sadne si ku stoliku a vitiahne si ucebnicu herbologie a zacne sa ucit, lebo vynechala minulu hodinu, koli niektorym..zalezitostiam. Ked si spomenie na zalezitost vzdychne si a povie:* Som rada, ze Bella uz nieje moja kamaradka.. Teraz ju aspon nebude nikdo otravovat..*Znovu si vzdychne a pusti sa do prace.*

Vešla do studovny a posadila se. Nikde nikdo. Otevřela sešit a začala si dělat poznámky z minulé hodiny. Ale nemohla se soustředit. Chyběl jí ten kluk. vytáhla deník a začala zase psát, jako obvykle, když byla ve studovně sama. *Ahoj, tady Ali, jako vždy . Víš, deníčku, moc mi chybí. Ten jeho úsměv a ..oči. A to, co říkal. Ale teď je tu jiná. Jiná pro jeho svět. A taky život. Nevím, mám jim přát štěstí?? Nebo ho mám nenávidět?? Vždyť to byla i moje kamarádka! Nevím. Počkat, asi někdo přichází.* Zaklapla deník, sbalila si věci a vypadla ze studovny celá zmatená.

*Já jdu taky, přece tu nebudu tvrdnout* zasměje se a vyrazí za Nicki ven ze studovny

*Sbalim si věci do růžovočerné tašky přes rameno, ve které nosím učení a knížky. *Jdeš taky? Nebo tu ještě budeš. *zeptá se Alison a čeká na odpověď.*

*Jasně, proč ne. Vyhládlo mi z toho* smála se

*Já taky. *Odpověděla a vyplázla na Alison jazyk. Poté se začala smát. Vzala si flašku vody a napila se. *Pro dnešek by snad studování stačilo ne? Nepůjdeme se radši navečeřet?*

*Tak, mám to.* Řekla a zuřivě dopsala poslední slovo.

Po chvíli mlčení už na to Al přišla a řekla:*Tak ukaž, co máš* usmála se *Já už mám toiž nápad *