Kabinet Denisa Jimmyho Rogersa

*Přijde ke kabinetu, holky předběhla, protože Alice šla trochu pomaleji s Lill. Zaklepala.*

*Keď zmizne za rohom, s úsmevom pokrúti hlavou a vojde do kabinetu* Na dnes by aj stačilo.. *Poznamená a so zívnutím za sebou zamkne dvere, uprace stôl, pozhasína sviečky a poberie sa zadnými dverami do svojej izby, aby sa do ďalšieho dňa poriadne vyspal.*

*Odhrnula si vlasy za ucho a pospíchala do pokoje. Když zacházela za roh, ještě viděla, jak profesor stojí u dveří a usmívá se.*

*Príde mu to veľmi milé. Keď sa tak nečakane vyparí, vstane a vykročí za ňou. Všimne si, ako zazmätkovala pri odchode* To je vporiadku. *Povie jej, keď zastane aj on vo dverách* Želám vám dobrú noc. *Zapraje jej a púočká vo dverách, či si to predsalen nerozmyslela, alebo sa už naozaj poberie do svojej izby*

*je zaskočená. *Já..já, snad trefím, děkuju.* Vyjde a pořád se jí trochu klepou kolena. *Ještě jednou děkuju.*Ale než odejde úplně, chce ještě říct..ale ne, prostě radši jde.*

*Keď vidí jej reakciu, najprv sa na tom usmeje v duchu a potom mu už úsmev rozjasní aj tvár.* Mám pre vás dobrú správu, slečna Pierceová. Trest ste si práve úspešne absolvovali. *Neprestáva sa usmievať a nakloní mierne hlavu ponad stôl smerom k nej* Pokiaľ nechcete, aby Bifľomor prišiel o body pre vaše nočné potulky hradom, mali by ste sa pobrať do klubovne. *Mal by jej stiahnuť body, o takomto čase sa po hrade nechodí, no dnes to ešte nespraví.* Trafíte tam odtiaľto sama alebo vás doprovodím? *Ponúkne sa ešte, pretože je už naozaj veľa hodín a hrad je tmavý.*

*Já..já..já nevím Nechtěla jsem být drzá. Jen jsem chtěla říct, že doufám, že jsem nepřišla moc pozdě. Asi jsem to špatně formulovala.* Řekla zmateně a odhrnula si vlasy z čela. Začala panikařit. *Ale je jen na vás, jaký mi dáte trest.* řekla a sklopila pohled. Už se ani neopovažovala podívat se mu do očí. Proč sem vůbec chodila, ptala se sama sebe. Měla chuť utéct. Kdyby jen nebyly zavřené ty dveře..*

*Prekvapí sa touto návštevou* Dobrý večer, slečna Pierceová. *Povie a pokynie jej, aby išla pokojne ďalej, zavrela za sebou dvere a posadila sa na jednu z dvoch stoličiek, ktoré sú pred stolom. Prísne sa na ňu zahľadí* Máte pravdu, začať sa dalo aj lepšie. *Oprie sa v sede pohodlne o operadlo. Dúfa, že už taká drzá nebude.* Tak mi povedzte vy, aký trest si podľa vás zaslúžite? *Nadvihne obočie a so záujmom čaká, čo navrhne. Je na ňom vidno, že je po celom dni trochu unavený* Víkend po škole? Práce v sklenníkoch? Triedenie prísad do elixírov? Popoludnie so školníkom a pomoc pri jeho povinnostiach? *Nastolí jej nie veľmi lákavé možnosti, lenže ani jeden trest z menovaných nedostane. Chce len, aby sa cítila previnilo, uvedomila si chybu a viackrát ju neopakovala. Meškanie sa dá ospravedlniť, drzosť nie.*

*Vejde. *Dobrý den, pane profesore. Já... polkla.. *Já.. myslím, že jsem u vás nezačala dobře. Chtěla bych to nějak napravit, víte??* Řekla a čekala, doufala, že ji pan Rogers pochopí.*

Dobrú noc, dievčatá! *Vyprevadí slečny z kabinetu, zavrie za nimi dvere a obzrie sa. Už už chcel tú výzdobu upratať..* Ale čo, veď je Halloween.. *Mávne nad tým rukou a prejde k stolu, kde zažne viac sviečok a ako sadne si zaň. Z myšlienok ho o niekoľko minút neskôr vytrhne klopanie* Ďal.. *zasekne sa, čo ak je to ešte niekto zo študentov, ktorí chcú sladkosti? Lenže o takomto čase by už mali spať..!* Ďalej! *Zvolá napokon a zvedavo nadvihne obočie, dívajúc sa na dvere*

*Přišla ke kabinetu, nervózní. Tentokrát nepřišla kvůli Halloweenu. jde o něco vážnějšího. Zaklepala a čekala.*

*Přátelsky se usmála. Moc děkuji.* a odběhla.*

*Děkuji pan profesor.* Řekne a svižným krokem vyjde z kabinetu, jelikož jí to místo nahánělo strach. *

//tam bolo, že je skrytý vo svojej izbe za ďalšími dverami a tiež si nie som istý, či už lumos ovládate, ale ok//
*Usmeje sa strachu, no i odvahe a pohotovosti, akou sa študentky prezentovali, ba sa tomu aj zasmeje* Dobrý nápad, slečna Luwessová *Kývne jej úctivo hlavou* Predpokladám, *začne a pozrie sa na každé z troch dievčat* že ste prišli po toto? *Mávne prútikom a pri nohách sa každej študentke zjaví košík. Nájdu v ňom čokoládové žabky, fazuľky každej chuti, pelendreky, veľké lízatko a špecialitu- jednu vracačku z weasleyovie obchodu* Udeľujem po 5 bodov dvom nemenovaným fakultám *Bifľomor a Chrabromil* za preukázanú statočnosť a um slečny indiánky, upírky a mačacej ženy! *Povie, keď si obzrie ich kostýmy a pokúsi sa tak uhádnuť, čo mali predstavovať* A nie že to zjete všetko naraz! *Hlas zosilní, zorničky sa mu zúžia a možno ich to už nenastraší, no i tak sa na nich tajomne usmeje a spopod pier sa mu vystrčia upírske zuby. Je to samozrejme atrapa, ale vyzerá realisticky.*

*Prisla ku dveram do kabinetu,zaklopala a cakala.Nikto tam nebol.Vsade bolo ticho.*

*No jo, to Alison nenapadlo. *Lumos* řekla také a porozhlédla se kolem.* Promiň, Nicki.* řekla a odstoupila si kousek. *Pane Rogersi??* zavolala. Nic. *Pane Rogersi!* Vtom vykřikla. Ze stropu se na ní vyhoupla na provázku dýně. *Co to..!!* Ale to už se smála. Zakopla totiž o nějaký provázek. Celé to byla jenom nastražená past na žáky. To už pana profesora uviděla, jak se krčí v kotku a směje se.*

*Neskor si vsimla aj profesora. Zvolala:* AHA! *a ukazala na nho.*.

*Vosla za Alison do miestnosti. Bola tam tma a tak posepla:* Lumos *V tom sa jej prutik rozsvietil a uvidela peknu a zaroven strasidelnu miestnost.*.

*Vešla za Alison do kabinetu, udělala sotva pár kroků a do někoho narazila. Vykřikla, a až poté si uvědomila, že je to Ali. *Proč si se zastavila?Vždyť tu nic neni, že ne?* Zeptala se jí.*

*No, někdo otevřel. Asi to bude nějaká legrace.* Vešla a vtom se zarazila. Byla tam tma.*

*Podívá se na holky. Neví jestli mají vejít nebo čekat venku. Měla docela nahnáno, ale nenechala to na sobě znát. Po chvilce se holek zeptala. *Jdete dál nebo tady máme počkat?*

*Uviděla už Emilly a Nicki, letmo se usmála a zaklepala na dveře.*